Obec Řepeč

Obec Řepeč leží v jižních Čechách ve vzdálenosti 17 km jihozápadně od okresního města Tábora. Katastrální území má rozlohu 1279 ha. Obec leží v geomorfologické oblasti Bechyňské pahorkatiny v povodí řeky Lužnice, terén je mírně zvlněný s poměrně značným zastoupením lesů.Historie obce Řepeč je zachycena v Kronice, přesněji Pamětní knize obce Řepče, která byla založena dne 20. srpna 1927. Obsahuje dva díly , z nichž první má celkem 200 stran a zahrnuje období od roku 1927 do roku 1960, druhý díl pokračuje až do období roku 1985. U zrodu kroniky stál 1. kronikář naší obce p. František Brožek ( narodil se 3.8.1898 v Přehořově, od roku 1919 učil na obecné škole ve Stádlci, v roce 1924 byl přeložen na Obecnou školu v Řepči, kde působil až do července 1927, látku na kroniku prý čerpal ze zápisků řídícího učitele Františka Housky a ze školní kroniky) . První statě kroniky se týkají informací o nejstarší historii obce Řepeč tak, jak je kronikář posbíral z různých historických dokumentů.
Vůbec nejstarší historie naší vsi zasahuje až do střední doby bronzové, kdy začal tato území . osidlovat lid s mohylovou kulturou. Dokladem toho je 42 mohyl nalezených v lese „Atlas“ u Řepče.
Ves Řepeč, pokud paměti sahají, náležela k biskupskému panství Týnu nad Vltavou. 28.5.1283 ji pro svou odlehlost prodal biskup Tobiáš Jindřichovi z Rožmberka, načež příslušela i s 20 lány k Příběnicům. Poněvadž zůstaly Příběnice od r. 1437 neosídlené, části obce Řepeč připadly choustnickému panství. Od 16. století příslušela ves ke statku Stádleckému, a to až do roku1848. Od roku1850 je samostatnou obcí s osadou Kášovice.Roku 1750 bylo v Řepči 17 gruntů a 1 chalupa, roku 1880 však již 56 čísel a celkem 449 mužů a žen. V tomto období vznikají jména částí obce – Na Karlově, V Souhradí, Za Humny… a jména polí – V Řepečkách, K Jablonskému, Pod Kuklí…
Dne 15. října 1867 byla v Řepči založena škola. Budova byla zakoupena od Jana Vrchoty, koláře v Řepči, byla přestavěna, a škola s jednou třídou otevřena roku 1872, prvním učitelem byl p. Fr. Klusák.V letech 1887-1895 byla Řepeč zasažena „vystěhovaleckou“ horečkou, kdy více než 100 lidí odešlo do Ameriky. Řepeč patří v tuto dobu pod Opařanskou duchovní správu.Roku 1898 byla vystavěna na náklady obce na návsi kaplička a k ní kůlna k uschování požární stříkačky.
28. června1914 vypukla 1. světová válka. Ve městech a později i na venkově byla velká bída. Až z Prahy se k nám jezdilo pro mléko, trochu másla, brambor či vajec. Mnozí občané se z válečného pole nevrátili. 1. června 1925 byl slavnostně odhalen pomník obětem 1. světové války.
V roce 1921 proběhlo v obci sčítání lidu, v Kášovicích bylo 11domů a v nich 83 lidí, v Řepči 69 domů a v nich 411 lidí.
V roce1923 byly postaveny sloupy elektrické rozvodné sítě a 8. září 1924 pak byly všechny práce na elektrifikaci obce ukončeny. Ten večer byla naše obec prvně osvětlena elektrickým světlem.
Roku 1927 byla započata stavba silnice ze Řepče do Opařan a o osm let později byla dřevěná lávka přes řepečský potok, protínající tuto silnici, nahrazena železobetonovým mostem.
Jako těžká rána dopadl na všechen lid 15. březen 1939, kdy již v sedm hodin ráno bylo oznámeno, že německá armáda obsazuje Českou republiku. Na podzim toho roku začalo řízené hospodářství, od 1. října byly zavedeny potravinové lístky a lístky na mýdlo, od 1. listopadu potom šatenky a lístky na uhlí a dříví. Po dobu šestiletého útisku, v nejhorších chvílích teroru neklesli naši občané na mysli, uchovali si národní hrdost i pevnou víru v osvobození. Navzájem si pomáhali a podporovali se. Obrovská byla radost, když první sovětský voják vstoupil do obce. Šest občanů Řepče se domů nevrátilo. Mezi nimi byl i pan Josef Kozojed, který byl zastřelen v Opařanech při odzbrojování Němců.
Po bouřlivých událostech po osvobození měnil se i život na naší vesnici. Vyrůstal těžce, mnohdy i za pohnutých podmínek, v nepochopení událostí a změn, které zachvátily celý svět. Zřízení socialistického společenského řádu na naší vesnici zachycuje druhá kniha kroniky.
V únoru 1948 byly znárodněny lesy, rovněž rybníky Jablonský a Trávnický i majetek velkostatkáře Alfonse Paara v Bechyni, o který se také obec ucházela, byly převedeny do vlastnictví státu.
V roce 1950 proběhlo další sčítání lidu, napočítáno bylo 83 domů s 337obyvateli. V létě téhož roku byl založen přípravný výbor jednotného zemědělského družstva.
Důležitým mezníkem v životě celé obce se stal 8. leden 1952, kdy se nad hlavami občanů ozvaly první zvuky nově zavedeného obecního rozhlasu.
V neděli ráno 22.května 1953 se pět pásových a kolových traktorů rozjelo a mohutnými pluhy se zakouslo do starých mezí a přeměnilo úzká políčka na rozlehlé lány. Takto začala činnost nového družstva. Mnoho občanů tyto změny oplakalo, ale revoluci svým nářkem nikdo nedokázal zastavit. Rok 1954 můžeme označit jako první rok rozmachu družstevního hospodaření, členové družstva hospodařili na více jak polovině z celkové orné půdy v obci, byla dostavena budova kravína, vytvořena výkrmna pro 100 kusů vepřů a porodna prasnic, založen včelín, započata výstavba zděné drůbežárny. Tento rok si koupil jako první občan ve vsi pan Václav Vácha osobní automobil značky ŠKODA Spartak.
V roce 1955 přikročil MNV k výstavbě kulturního domu, nových kanceláří JZD a MNV, knihovny. Rozsáhlá stavba byla dokončena roku1960. Dále bylo započato budování nových polních cest, z nichž největší význam měla cesta k rybníku Jablonský, kde je autobusová zastávka, jako jediný spoj obce s okresním městem.
1.února 1957 byl zahájen provoz autobusové linky Jistebnice – Tábor, přes Opařany, Stádlec, Slavňovice, Řepeč, lidé již nemuseli chodit na autobus ke státní silnici.
Roku1960 došlo ke sloučení JZD v Řepči a Oltyni a přijalo název JZD 5.květen se sídlem v Řepči, v této době již nikdo soukromě nehospodařil. Téhož roku došlo i ke sloučení obou obcí s celkovým počtem obyvatel 446. Zlepšuje se životní úroveň obyvatel, každá domácnost vlastní elektrickou pračku a rozhlasový přijímač, do poloviny domácností je zavedena voda až do bytu, přistavují se koupelny a sociální zařízení, rozmáhá se nákup televizorů, v každém domě je alespoň jeden motocykl. Školu v Řepči navštěvují jen žáci 1.- 4. ročníku, ti starší dochází nebo jezdí na kolech do ZŠ v Opařanech.
V roce 1964 byla započata stavba kanalizace, vystavena byla autobusová zastávka. O dva roky později se začalo s betonováním požární nádrže na místě bývalého návesního rybníka, místní komunikace byly vyasfaltovány, veřejné osvětlení bylo nahrazeno výbojkovým, započalo se se stavbou bytových jednotek JZD a parčíku na návsi v Řepči.Obrovské zásluhy na zvelebování obce měl pan Josef Velíšek, který předsedal NV od roku1950 až do roku1967, kdy ve svých 72. letech zemřel.
21. srpna 1968 obsadily spřátelené armády ČSSR, přes Oltyni i Řepeč jezdily velké kolony tanků. Od té chvíle sílí mezi obyvateli nedůvěra ve stálost měny a nastává nákupní horečka, která vede k nedostatku výrobků.
V roce 1969 byla započata stavba požární zbrojnice z opuštěné dílny JZD.
Roku 1970 proběhlo v celém státě rozsáhlé sčítání lidu, domů, bytů a bytového vybavení. V Řepči bylo napočteno 263 obyvatel, v Kášovicích 48 a 108 v Oltyni, obydleno bylo126 domů.
1. září 1972 byla do provozu uvedena mateřská škola s 18 žáky, roku 1973 Tělovýchovná jednota JZD Řepeč započala s rozšířením hřiště,,Pod Kadly“, se stavbou kabin a sociálního zařízení. V té době místní organizace KSČ čítá 18 členů, v Řepči a Oltyni jsou tři prodejny Jednoty lidového spotřebního družstva, jednou týdně do obce dojíždí pojízdná prodejna s mastnými výrobky. V obci pracuje místní organizace Českého svazu požární ochrany, Myslivecké sdružení,Tělovýchovná jednota JZD, Český červený kříž, Český svaz žen, Český svaz mládeže, v Místní lidové knihovně je možno si vybrat ze 1815 svazků.
V roce1974 byla započata stavba společné administrativní budovy pro účely JZD a MNV.
Roku 1976 došlo ke sloučení JZD v Řepči, Opařanech, Stádlci a Skrýchově. 25. února se konala ustavující schůze sloučených družstev v kulturním domě v Bechyni, předsedou byl zvolen Josef Šindelář. Sloučené družstvo má 761 členů. Nové JZD nese název JZD Opařany se sídlem ve Stádlci.
MNV začal na podzim 1979 s výstavbou prodejny Jednoty, budova stávající prodejny již nevyhovuje hygienickým podmínkám.
Důležitým mezníkem v historii naší obce je rok 1980, kdy došlo ke sloučení Národních výborů v Řepči, Opařanech a Skrýchově. Všechny písemnosti byly přestěhovány do Opařan , tam je i sídlo společného NV. Zároveň došlo ke zrušení jednotřídní školy, všechny řepečské děti dojíždějí do ZDŠ v Opařanech.
Politický převrat v Československu v letech 1989 – 1990 ovlivnil výrazně dění i u nás ve vsi, v roce 1990 došlo k opětovnému osamostatnění Řepče s osadou Kášovice, obec Oltyně nadále náleží k Opařanům.
Vzhledem k informacím, které poskytuje tato kronika, je možné usoudit, že po všechna léta panoval v Řepči bohatý kulturní život. Samozřejmě je nutné přihlédnout k možnostem dané doby. Život venkovanům zpestřovalo ochotnické divadlo, do vsi přijížděl kočovný biograf, byly pořádány besídky, taneční zábavy, maškarní průvody, později oslavy MDŽ, oslavy Dne dětí, besedy, výstavy, organizovány byly návštěvy divadla v okresním městě , zahraniční i tuzemské zájezdy...
V současné době je v Řepči trvale hlášených 269 obyvatel, z toho je 56 dětí mladších 18-ti let. Nejmladšímu bude 1 rok, nejstarší oslaví v tomto roce 95 let. Nejvíce občanů pracuje v zemědělském družstvu, řadu zdravotních sester zaměstnává DPL v Opařanech, ostatní dojíždějí za prací do okolních obcí. Míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 5 %. Starostou obce je již osmým rokem ing. Jiří Štecher. Občanskou vybavenost tvoří objekt pohostinství, prodejna základního potravinářského sortimentu, požární zbrojnice, sportovní areál a obecní úřad s knihovnou. Centrální část obce tvoří náves, na které je dominantní park s malou kaplí. V obci aktivně pracuje pět zájmových spolků - Myslivecké sdružení, Tělovýchovná jednota , Svaz žen, Svaz dobrovolných hasičů, Svaz chovatelů poštovních holubů. Vzhledem k tomu, že obec leží stranou komunikace č. I / 33 na trase Tábor – Písek, je vhodným a klidným místem pro trvalé bydlení i rekreaci.
Výpis z kroniky byl sepsán 31.05.2006